Historie

2002

V lednu 2002 následují dvě zkoušky s novou členkou seskupení. Je jí Eva Burešová, za svobodna Dušáková, tedy sestra Richarda, která hraje skvěle na flétnu a oživuje zvuk kapely nádherně znějícími sóly. Není divu, když je žačkou profesora Žilky, ale její flétnový potenciál je ještě daleko rozsáhlejší, než má zatím příležitost předvést. Z dua a tria se stává tímto kvartet a projev souboru získává na síle. Přichází první objednávka hudební produkce na oslavě narozenin kamaráda Petra Karvana. V pátek 18.1.2002 mu hrajeme v restauraci „U posilovny“. Produkujeme nacvičený repertoár symbolicky za pivo a www.guláš.tábor.cz, jelikož se jedná o největšího táborského providera.
1.2.2002 hrajeme opět v Trombettě, ale akusticky studené prostředí dlažby, kovu a holé klenby souboru příliš nesedí. Rozkaz zněl jasně: "Musí se hledat útulná dřevěná hospoda, kde by se všem líbilo."
Po usilovné pátrací akci, která nás stála mnoho sil a peněz, se zdá, že byl objeven postrádaný prostor. Je jím restaurace „U Melouna“ na starém městě v Táboře, kde je dřevěná podlaha, masivní dřevěné stoly, židle i lavice. Je pátek 15.3.2002 a již se hraje tady. Začíná se však ukazovat, že nacvičená sóla a vícehlasé vokály často zanikají v restauračním šumu a nám je příliš líto takto vynaloženého úsilí.
28.3.2002 jedu proto s Richardem do Prahy na „kytarový průzkum“. Prochází nám zkouškou asi dvacet kytar různých cen a značek. Žádná velká spokojenost s nabízeným sortimentem se však nedostavuje. Dáváme proto na radu Petra Muka a druhý den vyrážíme do Brna k Furchovi. Odvážím z Moravy akustického Furcha osazeného elektrickým snímačem Natural a je rozhodnuto o dalším vývoji souboru. Richard objednává na zakázku u téže firmy druhou kytaru, samozřejmě černou. Hned druhý den pořizuji padesátiwattové kombo Marshall, které patří v současné době ke špičce pro ozvučení akustických kytar. Richard narychlo osazuje starého Honnera snímačem a pořizuje též Marshalla. Obě komba mají vstup i pro mikrofon a tak se zkouší ozvučit zpěv tímto způsobem. K překvapení to zní docela příjemně a tak se rychle pořizují stojany a mikrofony. Nešetří se, mikrofony Shure SM 58 jsou velmi dobré, zkrátka když už, tak už. Radek s mikrokombem začíná být neslyšitelný a tak si pořizuje také šedesátiwattového basového Marshalla. Zvuk kapely se zhutňuje a tak je přemluven k trvalému spoluhraní na bicí i Pepino Hejcman, další z původní rockové formace Orion. Aparatura se rozšiřuje o zesilovač a basovou soustavu pro ozvučení elektrických bicí Yamaha. Zkouší se pilně s novým zvukem v pětičlenném složení a zkušebna u Richarda se otřásá v základech.
26.4.2002 hrajeme opět „U Melouna“, tentokrát již na aparaturu a pod pracovním názvem VHS, neboli "Volné hudební sdružení". Nyní již praská Meloun ve švech, má-li nějaké. Jako host v několika písničkách zpívá i Lucka z 5. C alias „Bulharka“ s nezaměnitelným hlasem a projevem. Právem pak sklízí bouřlivé ovace u publika. Začínáme uvažovat o větším prostoru a plzeňském pivu. Zatím zde čepují Staropramen a druhý den po produkci se příliš trápíme.
14.6.2002 hraje VHS opět „U Melouna“. Majitelka klubu ovlivněna naší radou začíná s 12° Plzní. Není však přítomna na akci a personál se podle toho chová, kasíruje všechny příliš brzy a vyhání plnou hospodu i s penězi domů, jako kdysi v socialistické éře.
V červenci se odpočívá, nabírají se síly a inspirace na dovolené doma i u moře. Hraje se 3.8.2002 v Mladé Vožici na soukromé akci pro Radka. Skvělá společnost a hostina s masovými specialitami nasadila vysokou laťku do budoucna. Richard již září s černým Furchem se sametovým zvukem.
9.8.2002 hrajeme pro kamaráda Romana Vandase v lesní restauraci Pintovka na táborských Horkách. Hraje se tam skvěle a v repertoáru se přitvrzuje. Zapojuji již krabičky od Bosse, flanger a superoverdrive, které jsem si schoval z bigbeatové éry Orionu. V osmdesátých letech mi je propašovala matka švagrova bratra z Anglie. Tímto tě Petře pozdravuji do staré dobré Anglie a Estébákům z té doby vzkazuji, že krabičky fungují dodnes dobře. Kde jen ti soudruzi z NDR udělali chybu?
23.8.2002 se hraje při rozloučení s létem „U Červeného koně“ na Žižkově náměstí v Táboře a k názvu VHS je doplněno skromné „music“. Za příjemný větší prostor a ochotný personál byla obětována i Melounova Plzeň a pily se Krušovice. Bylo plno a chválilo se, jak příjemné.
14.9.2002 se hraje v rámci Táborských setkání za oficiální honorář 3000,-Kč „U Melouna“ a prostor je zaplněn do posledního místa. Poslouchá se na chodbě a potlesk je slyšet i na ulici pod oknem. Karta se obrací, vedoucí „Červeného koně“ Viktor objednává VHS na tři vystoupení do konce roku 2002. Zájem o vystoupení projevuje i vedoucí „Melounu“ Lenka.
25.10.2002 se hraje první z objednaných večerů „U Červeného koně“. Akce je poprvé prezentována na plakátech a v tisku a tomu odpovídá i „nabitý“ prostor. Mnoho přátel již nenalezlo žádné místo k sezení ani k stání nebo na schodech a museli odejít. Spontánní byl i půlnoční tanec v malém prostoru před kapelou.
18.11.2002 došlo k dohodě o mediálním partnerství VHS a firmy Profihelp s.r.o., které se projeví v blízké době vznikem internetových stránek s adresou www.vhs.tabor.cz.
22.11.2002 je před námi, hraní kapelu baví a doufáme, že je to i slyšet. Uvažuje se o nabídkách hraní mimo Tábor, které se objevují. Pravidelné staroměstské večery však soubor neopustí, pokud se budou i nadále líbit.
Začínáme pracovat na doplnění repertoáru o Elvise, ETC, CSN&Y, Žlutého psa a připravujeme další vystoupení.
21.12.2002 hrajeme ve vánoční atmosféře opět „U Červeného koně“ a zdá se, že se stane tato restaurace v podzemí táborského Žižkova náměstí naší domovskou scénou. V první sérii zaznívají i upravené koledy a rozzáří se vánoční stromek.